Konecne se pres vsechny ty uvodni clanky dostavame k vecem, ktere by mohly zajimat i dalsi nadsence.
Kazdy, kdo kdy kouka vecer na nejaky ten film, si jej chce poradne uzit. Porizujeme si kvuli tomu stale lepsi a lepsi televize, lepsi a lepsi hudebni aparatury a podobne.
Jenze koukat vecer na televizi, zejmena na sceny, kde se casto meni svetlo a tma, je na oci docela narocne a unavne.
Obvykle pro tyto pripady pouzivame nejake podsviceni za televizi. Dobre poslouzi mensi zarivka, staticky led pasek, pro fajnsmekry treba s dalkovym ovladanim a zmenami barvy. To vsechno se da bezne koupit v kazdem druhem elektru za adekvatni peniz. No co si budeme povidat, ne uplne maly peniz.
Toho se chytla firma Philips a u svych televizi zacala delat vlastni podsviceni a co vic, podsviceni, ktere dynamicky reaguje na dej na obrazovce. Teto feature rikaji Ambilight.
Samozrejme tim neni vybaven kazdy jejich televizor, ale zejmena ty drazsi a to jeste podle ceny dostanete podsviceni budto jenom po stranach, nebo i nahore.
Vypada to fakt dobre, barvy se dynamicky meni podle toho, co se na obrazovce deje, diky perifernimu videni ma clovek pocit, ze ma mnohem vetsi TV a to je presne ten efekt, ktereho jsem chtel take dosahnout.
Ono od urcite uhlopricky a vzdalenosti od TV, nebudete zvladat zaostrovat na celou plochu obrazu, ono to asi ani neni v moznostech lidskeho oka. Tim padem zejmena kraje obrazu, zvlaste dnes v dobe sirokouhlych obrazovek, budete sledovat pouze periferne. A protoze mozek neni tak tezke oblbnout, muzeme toho dobre vyuzit a to periferni vnimani mu trosku rozsirit 🙂
Snad ve stejne dobe, kdy Philips prisel s prvnimi verzemi Ambilight, vnikaly klony, i kdyz tezko rict, jestli to lze povazovat za klony, proste alternativy takoveho systemu.
Philips totiz donedavna u svych TV mel system osazeni pouze par diodami, treba 2x 5 po stranach a podobne, coz jak jiste chapete muze udelat adekvatni podsviceni, ale nejaka rozlisovaci schopnost v tom neni.
Proti tomu tyto alternativni moznosti nabizeni dnes jiz docela vysoky pocet pouzitych diod, podle pouziti konkretni technologie. kdyz budete chvili po internetu hledat, najdete jich docela hodne. Lisi se zejmena prave v pouziti ruznych zdroju svetla a zpusobu zpracovani informace.
Ja jsem se nechal inspirovat projektem, ktery mi prisel nejblizsi tomu, ceho jsem chtel dosahnout, i kdyz nektere veci jsem zvolil jinak.
Urcite se podivejte na tento projekt, jsou tam krasne fotky i popisy z vyroby, proto jim tolik casu venovat nebudu, vyrobu jsem nefotil, v zasade jsem to skoro obslehl, ale protoze jsem na-rozdil od toho ne-stastlivce, co vrtal 200 der na 200 diod zvolil led pasek, pouzil jsem i trochu jine uchyceni.
Ono je v zasade jedno, jak tam ty diody ci pasky pridelate, na zacatku musite mit hlavne jasno, jake mate moznosti a to nejen financni, tak i prostorove. Jak jsem uz zminil, tech variant existuje nekolik. Dokonce v podobe hotovych reseni treba o poctu 50 diod (ty jsou vetsi nez klasicke diody, obsahuji vsechny tri barvy RGB) a prodava je treba Adafruit. Jenze abych osadil svou 60″ televizi, musel bych vzit tyto sety minimalne dva, ne-li tri a to uz se docela prodrazi. Proto jsem mel hned od zacatku jasno, jaky zdroj svetla chci pouzit a to led pasek s cipy W2801, diky kterym je mozne presne adresovat kazdou diodu ci spise kazdou barvu kazde diody na celem pasku. Navic je diky pasku pevne dana roztec diod od sebe, coz je cca 3.1 cm.
Vysledny efekt ovlivnuje nekolik faktoru, samozrejme co se schopnosti rozliseni tyce (rozumej jako jemnost prechodu konkretnich barev), cim vice diod mate, tim presnejsiho efektu dosahnete, jeeenze samozrejme tim slozitejsi to bude na chlazeni i narocnejsi na napajeni a spotrebu. Ja jsem se chtel dostat do nejake rozumne sfery, takze jsem zvolil prave led pasek s oznacenim W2801, ktery ma 32 diod / metr.
Vzhledem k cene je dobre ho objednat pres ebay z Ciny, kde vas metr prijde asi na 350 korun, i kdyz sem tam se najde cena i lepsi, me se dokonce podarilo nakoupit 5M za 1100 Kc na AliExpress v akci. Pokud by jste chteli vyssi rozliseni, tzn vetsi pocet diod, je mozne pouzit budto diody, ktere pouzil v projektu ten d33g33 (viz odkaz vyse), nebo existuji i novejsi led pasky s oznacenim W2811 ci W2812, kde se da dostat az na hodnotu 144 diod / metr a to uz je poradny masakr 🙂
Kdyz jsme u toho masakru, ono je potreba to taky necim napajet, takze k tomu led pasku, jsem musel sehnat nejaky zdroj 5V s adekvatnim vykonem. Kazda dioda se sklada ze 3 casti, to uz jsem psal, ale proto taky kazda dioda spotrebovavat 3x 20mA, pokud sviti naplno. Tzn na jednu diodu je potreba pocitat 60mA proudu. Kdyz si tedy zvolite pasek s 144 diodami na metr, potrebujete na kazdy metr adapter s proudem 8,64 A, tj 43.2 watt na kazdy metr pasku. Pokud bydlite u rodicu, hrr na ne, pokud si slozenky platite sami, mozna usoudite, ze to je preci jenom docela dost na svetelnou show 🙂 Samozrejme pocitame s maximalni spotrebou, v drtive vetsine pripadu, vam totiz diody nebudou svitit vsechny soucasne, ani na maximalni jas, ale pri volbe adapteru je potreba na to myslet.
Proto jsem se drzel vice pri zemi a zvolil jsem ten led pasek W2801. 32 led na metr, to je pod 2A na metr. Televize ma rozmery 133cm x tusim ze 78cm, jenze pokud nechcete, aby ty ledky byly hned videt a budete delat konstrukci, je lepsi ji udelat mensi a ledky pripadne natocit tak, jako je to videt na fotkach z toho projektu. ja jsem zatim natoceni neresil, chtel jsem vedet, jak se to bude chovat tak, jak jsem to udelal a zatim to vypada dobre, dost mozna to ani nebudu predelavat, ale uvidime.
Zvolil jsem tedy delku ramu 120cm a vysku asi 63cm, presne ted nevim, celkove to pri pouziti konkretnich materialu vychazi proste po celem obvodu 6.5cm od okraje televize 🙂
Rozmery jsem volil s prihlednutim na delku pasku a jedne sekce s diodou 3.1 cm, takze se mi jich na delsi stranu veslo 38 , dole 2x 19 a na stranach 20. To je celkem 116 RGB diod = 348 kanalu. Zaroven celkovy proud potrebny pri plne zatezi neco malo pod 7A, zvolil jsem tedy 8A zdroj, ktery se dal koupit jeste jako klasicky zdroj, tzn jako napriklad k notebooku.
Neni problem sehnat i silnejsi, jenze ty uz maji ponekud jinou a pro me ponekud nebezpecne otevrenou konstrukci, coz neni uplne vhodne do domacnosti s dvema malymi detmi, takze bylo prihlednuti i k tomuto.
Tzn. Co jsem ke stavbe vlastne potreboval ?
– 4ks 2M drevene late 15×15 mm na drevenou konstrukci
– 2ks 2M hlinikovy 15×15 mm ctvercovy profil na nalepeni led pasku
– 24ks vinkl kovovy na sesroubovani konstrukce i hlinikovych profilu
– adapter 5V 8A
– elektrikarskou lepici pasku
– stahovaci pasky
– vruty se zapustenou hlavou 3 x 12 mm
– pajeci stanici ci jinou trafo-pajku s uzkym hrotem
– nejake draty
– vypinac
– Arduino UNO
Vsechno v seznamu je tak nejak srozumitelne, ale jednu vec jsem si nechal az nakonec. Arduino UNO. To je deska s jednoduchym programovatelnym cipem, ktera udela cele to kouzlo, ze prevede informace ze zdroje na jednotlive cipy jednotlivych diod. Pokud mate jako HTPC Raspberry Pi 2, jde toho stejneho efektu dokonce dosahnout i bez Arduino desky, pres GPIO piny primo na RPi.
(k tomu mozna nekdy udelam jenom jednoduche konfiguracni video, ale v tomto clanku se budu venovat stavbe za pouziti Arduino UNO, potazmo Teensy, kde je postup stejny)
Arduino UNO, ma stejne jako pomalu vsechno sve cinske kopie. Mel jsem z nich trochu strach, takze pro moznost porovnani vlastnosti konkretniho projektu za pouzitim teto desky, jsem poridil i jeden original. Nejen, ze se diky tomu da prave overovat chovani na originalu a kopii, ale zaroven tim podporite tvurce teto desky a cely Arduino projekt. K tomu jsem vsak objednal i 3 kousky cinskych kopii, pro dve jsem mel vyuziti, jednu pro jistotu navic. Pri cene kopie 150Kc za kus a originalu okolo 680 Kc, je to docela markantni rozdil.
Nakonec jsem byl docela rad, ze ty kopie mam, protoze na originalu se mi ve vysledku projevovala nejaka nechtena vlastnost, nahodne problikavani nekterych led diod, coz se paradoxne na kopii nedeje…
Takze fajn, nejdele jsem cekal na led pasek, asi 3 tydny, vse ostatni jsem mel uz doma a mohl jsem konecne zacit se stavbou. Vsechno opravdu dobre namerit, vymyslet, jak ram pridelam k televizi, pripadne k drzaku televize. Mam takovy ten s moznosti odtahnuti televize asi o 60 cm od steny a jejiho natoceni atd, hodne to usnadni praci za televizi a v tomto pripade i nabidne moznost, odsunout TV od steny tak daleko, aby byl efekt co nejblizsi tomu, co od toho ocekavame. jak jsem uz napsal, zatim jsem nezvolil natoceni diod smerem ven, takze mi diody sviti primo proti stene. Pokud by byly prilis blizko, budou patrne jejich rozestupy, cim dale je TV od steny, tim se vice prekryva svetlo okolnich diod a svetlo se sleva v jednolite. Tento ram, diky tomu mechanismu pro moznost odsunuti od steny, nedovoluje prisunuti blize nez cca 10 cm, coz samo o sobe dela dostatecnou vzdalenost, aby se diody adekvatne takrikajic rozpily.
Prozatim, jsem pro prichyceni k TV pouzil diry, urcene k montazi stojanu, tzn na-rozdil o te divoke instalace se sroubky v plastu TV a paskami.
Ale znate to, z docasnych a prozatimnich reseni, se casto stavaji ta finalni 🙂 No uvidime.
Smontovat ram nebyl zasadni problem. Muj plan zacal haprovat ve chvili, kdy jsem vsechno na milimetr vymeril a ze ten ram pridelam na drzak televize, abych mohl telku snadno sundat a ram tam zustal. No proc ne, vymeruji jako kreten, sirka telky, sirka drzaku, odecitam, delim dvema, odecitam sirku materialu a podobne, no krasne jsem to mel presne, sedlo to jako by to snad bylo original, jenom tak na to koukam a merim hranu k telce z jedne, pak z druhe strany, no teorie dobra, ale kdyz mate v praxi na tom drzaku tu telku posunutou vice na jednu stranu, tak to proste sedet nebude 🙂 Takze znova, ram musi jit na telku, abych s ni mohl pohybovat po drzaku (je tam asi 50 cm moznost posunu), abych to mel fakt na stredu v obyvaci stene a tak. No takze jsem zvolil prave ty diry na drzak televize, ktery tam samozrejme neni, protoze je televize povesena na stene. musel jsem trosku improvizovat, protoze je ram o neco uzsi, nez je roztec tech der od sebe, ale poskladal jsem si takove male leseni a podarilo se mi to za to pridelat.
Protoze netusim, jestli to nakonec nebudu naklanet ty ledky, pripadne davat blize ke kraji televize, tak jsem to zatim prilis nehrotil.
Vysledek je takovy, ze to proste ma vsude stejnou vzdalenost od kraje, nikde to nevadi, ani z boku to neni moc videt.
Proc vlastne investice do hlinikovych hranolu ? No ledky topi a neni od veci je chladit. Pasek, ac v akci, presto prisel na 1100 Kc, takze bych byl rad, kdyby chvili vydrzel. Proto jsem se rozhodl jej pasivne chladit, nalepenim prave na hlinikovy profil. Opet, teorie dobra, praxe byla trosku jina. Pasek je opatren oboustrannou lepici paskou, zrejme od 3M, alespon to na tom je napsano a opravdu drzi dobre, ale na plastu se po vyhrati udajne casem odlepuje, proto se moc nedoporucuje lepit primo na TV. Ja mam TV s kovovymi zady, takze by se zdalo, ze by se snad dal pasek nalepit primo na TV, jenze ono to ma jednu vadu. Ten pasek ma ty piny na propojeni mezi jednotlivymi sektory led prerusene a spojene jsou prave dole, tzn na te strane, kterou budete lepit na ten kov. Je tam sice nejake lepidlo, ale co ja vim, jak dlouho tam vydrzi, nebo jestli to nebude delat problemy, takze jsem zacal hledat reseni, jakze ten pasek vlastne dostat na hlinikovy profil tak, aby se to nevyzkratovalo. Cast jsem udelal tak, ze jsem nastrihal kusy papiru a v mistech tech spoju, jsem je nalepil. Pod vlastnimi ledkami zadne spoje nejsou, tam je to prilepene primo na hlinik a funguje to opravdu jako chladic (overeno ze se slusne ohriva pri pouzivani) a tam kde ty spoje jsou, je tam papir, takze to neprichazi s tim hlinikem do kontaktu. To byla jedna cast, ta nejdelsi. V jine casti jsem to chtel udelat jinak, ze to zkusim a pouzil jsem klasickou elektrikarskou pasku a naznacil jsem si mista, kde budou spoje a tam 2x otocil pasku, takze tam misto papirku je ta izolacni paska. na tu je pasek ve spoji nalepen, takze to asi i lepe drzi, ale zase je to videt. Ten hlinikovi profil je jak zebra. Viz fotky.
Z teto fotky je patrne pouziti pasky na spodnim pasku. Levy pasek je opatren papirky 🙂 Zaroven kdo si vsiml jine barvy led diody vlevo, vidi dobre. kdyz jsem to fotil, vsiml jsem si toho taky, vadu na krase zpusobila vadna zelena dioda, takze budu muset tento sektor vymenit. Skoda jenom, ze to je ten krajni, takze budu muset prepajet i draty.No co uz…
Ale zpet k nalepeni pasku na hlinikovy profil. At uz jedno ci druhe reseni, ucel to splni. Riskovat, ze to na tom hliniku pres to lepidlo casem vyzkratuje, se mi fakt nechtelo.
Pokud pouzijete ty jednotlive ledky, viz odkaz, tak tam ta situace je jasna. Asi nevymyslite prilis lepsi reseni, nez to, ktere zvolil d33g33.
Takze, mel jsem ram, mel jsem nalepene led pasky na hranolech, ted co s tim dal. Je dobre, si pripravit dratky a uz si je napajet na jeden konec. Protoze jsem nechtel sundavat TV z drzaku, tak jsem nemohl slozit vsechny strany a tu spodni pridelat a zapajet az na miste. Kvalitni pajeci stanice je tady opravdu vyhodou. Nedokazu si predstavit, ze bych to bastlil trafo-pajkou. Mikropajka s regulaci teploty, preci jenom nechcete ty cesty upalit, ten chip taky neni uplne daleko, takze opatrnost je na miste. Pokud uz mate nalepeno, opravovat ten pasek za televizi, by asi nebylo uplne ono.
(pak dam vedet, jake to bylo 🙂 )
Je potreba si dat pozor na dve veci. Barvy dratku, jasne si definujte barvy, nebo musite davat opravdu pozor. Byl jsem srabek, takze jsem pro 5V zvolil cerveny dratek, zbytek jsem dal cerny a daval pozor, ktery kam letuji. I kdyz jsem absolvoval test celeho 5M pasku, po jeho rozstrihani a nalepeni, jsem uz zadne testy nedelal, takze jsem byl ponekud nervozni, jestli jsem nekde neudelal chybu, neprepalil nejakou cestu, nebo neudelal chybu v pajeni. Jinak, nez zivym testem se to zjistit neda, tak nezbylo nic jineho, nez znovu zkontrolovat zapojeni, polaritu napajeni z adapteru a cele to zkusit rozjet.
Skript do Arduina jsem mel nahrany uz z vedlejsiho pokoje, pri testovani toho celeho led pasku, takze to bylo pripraveno, ted jeste, jestli se to pobavi spravne s linuxem, preci jenom vedle jsem testoval na Windows pres Ambibox, v Linuxu jsem musel stahnout a zkompilovat boblight, abych ziskal demona boblightd. Oproti jinemu navodu, jsem zkompiloval boblight s dalsimi podporami, tzn vcetne podpory pro zvuk, abych mohl pouzivat ledky zaroven jako barevnou hudbu a hlavne s podporou pro X11, aby to slo krmit ciste z X11 a ne jenom z XBMCBoblight pluginu v KODI.
(navod dopisu pri revizi clanku a doplnovani fotek a videa)
Podpora X11 se nakonec ukazala jako zasadni protoze XBMCBoblight v KODI me uplne neuspokojilo svym chovanim. Mozna to jenom neumim nastavit, ale tam kde byla v zasade cerna, mi to mixovalo barvy, ktere v te cerne byly obsazeny, takze ruzne stopove pixely modre pak svitily z cerneho saka postavy do ledek jako modre svetlo, coz vubec neodpovidalo tomu, co jsem od toho chtel. Celkove to mixovani barev bylo docela nepresne a v Rychlem rezimu (plugin se da nastavit na 2 rychlosti, nebo vlastni nastaveni), se mi zdalo porad prilis pomale a barevne nepresne. V tom pomalem rezimu, to dele prechazelo do barev, takze kdyz byla rychla scena, leckdy se ledky ani nestihly prekreslit na to, co mely. Ale dynamicke by bylo, mozna i pro nekoho prijemnejsi, protoze zmeny jsou pozvolne. Ja jsem od toho chtel ale rychlost a preciznost v podani barev. To se nakonec ukazalo lepsim pri pouziti prave X11 podpory, takze jsem vypnul uplne plugin v KODI a zapnul podporu primo v linuxu pres boblight-X11. Tzn pak v systemu bezi jak vlastni demon boblightd, tak klient, ktery ho krmi daty boblight-X11, ktery posila opravdu to co ma a patricne rychle. V kodi pak funguje tak, jak jsem si predstavoval, presne a rychle, podle konfiguracniho souboru boblight.conf. Ten si mimochodem vygenerujete za pouziti software boblight config maker.
http://www.tweaking4all.com/home-theatre/xbmc/boblight-config-maker/
Abych predesel problemum s timto softwarem, zvolil jsem vlastni stavbu presne podle toho, jak je software navrzen, tzn rozdeleni spodni casti pasku na dve casti, zacina se od stredu a konci pak zase dole na stredu. Proto mam dole 2x 19 led a ne 1x 38, jako nahore.
Dulezitou polozkou je nejen spravny pocet led, ale taky prefix. Ten se vam automaticky zmeni podle poctu led, kdyz zatrhnete „Magic word Ada“. Na screenshotech programu neni videt, ale je to dole ve spodni casti konfigurace.
Kdyz jsem totiz vsechno zapojil a spustil, barvy se opravdu menily podle potreby, zacal jsem testem boblight-constant 555555, abych poslal do ledek nejakou statickou barvu a ejhle. Svitila jenom cast spodni a cast bocni strany. Prvni jsem se trochu lekl, ze jsem neco pokazil a je tam nejaka chyba, jenze v pulce pasku jsem nepajel a pri inicializaci blikal cely. Ono to totiz pri pripojeni napajeni projede cely pasek vsemi tremi barvami, takze tam bylo videt, ze vsechny barvy funguji a problem je tudiz v SW konfiguraci. Takze jsem hledal a zjistil, ze za to muze prave prefix.
No mozna bych ocenil, kdyby to nekdo dost vyrazne napsal, ze prefix urcuje pocet led diod v pasku a ze tam je defaultne prefix pro 50 ledek (150 kanalu).
Takze jsem prvni hledal prefix a to, jak jej mam vypocitat, nebo vygenerovat pro pocet 116 led. nasel jsem prefix pro 120 LED, ten fungoval, takze jsem to chvili moc neresil, ale pri dalsim generovani configu, protoze jsem to jeste chvili ladil, co se tykalo procentualniho zasahu od kraje do stredu obrazu, rychlosti a podobne, tak jsem si pak vsiml onoho magickeho zatrzitka se slovem Ada, ktere pri spravnem nastaveni cisel led diod po stranach zmeni prefix na spravny. Tim jsem ziskal prefix pro 116 led diod.
Na tomto screenshotu je videt zminovana polozka „Magic Word Ada“, diky ktere se automaticky prepocital prefix na spravny pocet led diod.
Kdyz uz jsem mel spravne config a cely pasek zacal delat co mel, slo uz jenom drobne ladeni barev. Ke kazde barve si muzete udelat samostatny config. Rict, jakou intenzitou ma ta ci ktera barva svitit, coz jsem zatim jenom plosne stahl na pulku hodnotou adjust 0.5 u vsech tri barev. Rate pouzivam maximalni 115200 a interval jsem stahl z 20000 na 10000. Prijde mi to plynulejsi a dostatecne rychle pro dynamicke sceny a rychle blikajici svetla. Pri vestim poctu led ale tato hodnota uz muze byt prilis mala. Me se na tech 116 ledkach zda v poradku a nevidim zadne problemy ani na konci pasku. Abych take predesel poklesu napeti a tim snizeni intenzity na konci pasku, pridal jsem v pulce horniho pasku jeste jedno napajeni, jednoduse z adapteru stejne napajeni, pripajite znova. Tim se i do druhe pulky dostane opet stejne vysoke napeti, jako na jeho zacatek. Ono preci jenom za kazdou ledkou o kousek klesne, ten upadek samozrejme zavisi na celkovem vytizeni zdroje i jasu jednotlivych diod. Pokud chcete toto otestovat, staci pustit do pasku konstanti bilou barvu na max, tzn v linuxu v mem pripade boblight-constant FFFFFF a v configu mit adjust u vsech barev na 1.0.
Tim se led pasek rozzari maximalni intenzitou vsech barev, vysledkem je bila barva a porovnavate zacatek a konec pasku. V mem pripade leva a prava spodni strana televize. Pokud se vam obe zdaji stejne intenzivni, je vse v poradku, pokud je konec pasku mene intenzivni, je potreba pridat prave vyse zmineny bypass napeti, klidne i 2x, treba po 40ti ledkach atd, nebo treba do kazdeho rohu, proste jak vas napadne. Ja jsem ruznou intenzitu nepozoroval, presto jsem zvolil pridani takoveho bypassu v pulce led pasku.
Realne testy vykazuji slusne vysledky. Dost mozna bych uvital rychlejsi komunikaci sbernice, ktera je u Arduina na max 115200 baudu, podle vseho ma teensy mit moznost dosahovat spolehlive hodnot okolo milionu, ale osobne bych se spokojil s pulkou, takze pokud se vydam cestou dalsiho vylepsovani a testovani, urcite zkusim pouziti Teensy 3.1. Jestli to bude mit vliv na plynulost a rychlost prekreslovani v praxi, to vsak netusim, proto bych potreboval realne testy 🙂
Kdyz to cele funguje, neni od veci si udelat nejake scripty, diky kterym se to bude dat nejak normalne zapinat a vypinat. Ja jsem zvolil klavesove zkratky v Linuxu za pouziti Win Key klavesy v kombinaci s klavesami funcknimi. Tyto kombinace klaves spousteji 3 scripty, jeden spousti boblightx-X11, pro dynamicke meneni barev dle obsahu na obrazovce, jeden boblight-constant 111111, pro konstantni bilou barvu nizke intenzity, jenom jako podsviceni televize, kdyz nemam prepnuto na HTPC a koukame na klasickou TV a posledni script to vsechno vypina.
Jinak se da obecne postupovat podle klasickych navodu, opravdu zalezi na tom, jaky zdroj svetla a jakou desku pouzijete.
Ja zkusim z toho zbytku pasku, coz je neco malo pres metr, zbastlit mini podsviceni jenom na strany maleho monitoru, jenom aby jste meli moznost se podivat, jak to bude pracovat s Raspberry Pi 2, bez pouziti dalsi pridavne desky.
Prikladam jeste par fotek, jak to cele pracuje. Ja jsem i s timto vysledkem spokojen, ale prostor pro vylepsovani (natoceni led + teensy ci dokonce W2812) tu porad je.
——————————————————————————